Rejže.cz - české stránky o asijském filmu
Rejže.cz - české stránky o asijském filmu
RECENZE
ČLÁNKY
SLOVNÍK
ODKAZY
INFO

plakát filmu

český název:
Astro Boy

původní název:
Astro Boy

anglický název:
Astro Boy

země výroby:
Hongkong, USA, Japonsko

rok výroby:
2009

režie:
David Bowers

hrají (dabing):
Freddie Highmore
Kristen Bell
Nicolas Cage
Bill Nighy
Donald Sutherland
Samuel L. Jackson
Charlize Theron
Eugene Levy

uvedení v ČR:
kino - od 26. listopadu 2009

distributor:
Hollywood Classic Entertainment

odkazy:
IMDB

obrázek z filmu

obrázek z filmu

obrázek z filmu

obrázek z filmu

obrázek z filmu

obrázek z filmu

Astro Boy

¬ recenze - 29. 11. 2009

Když se řekne počítačově vytvořený animovaný film, okamžitě následuje asociace se studiem Pixar. A právě v tom spočívá hlavní úskalí snímku Astro Boy, vytvořeného hongkongským animačním studiem Imagi. Zatímco ostatní filmy se buďto snaží kopírovat standardy stanovené pixarovkami (Shrek (USA 2001), Doba ledová (Ice Age; USA 2002)), případně se vůči nim vymezují (Divoké vlny (Surf's Up; USA 2007), Zataženo, občas trakaře (Cloudy with a Chance of Meatballs; USA 2009)), koprodukční novinka o robotickém chlapci s lidskými emocemi jde naprosto odlišnou cestou. Posuzování Astro Boye z hlediska, jestli je lepší či horší než tituly od Pixaru, vyznívá nejen nespravedlivě, ale také scestně, když je v prvé řadě určený odlišným divákům.

Ve filmografii studia Imagi najdeme pouze jediný původní projekt, televizní seriál Zentrix z roku 2001, kterým firma poprvé předvedla své schopnosti. Všechny nadcházející tituly už jsou celovečerní filmy a bez výjimky náleží k již existujícím franšízám, tedy popkulturním produktům zasahujícím do sfér televizních seriálů, filmů či komiksů i reklamních předmětů a hraček. Konkrétně je studio podepsané pod animovaným videofilmem k sérii Highlander či celovečerními Želvami Ninja (TMNT; Hongkong, USA 2007) a na nadcházející roky má ohlášené příspěvky k japonským animovaným sériím Kagaku nindžatai Gaččaman (Gatchaman) a Tecudžin nidžúhači gó (Gigantor). Astro Boy zase je novou inkarnací ikonického japonského hrdiny, jehož komiksové a posléze i televizní příběhy měly v padesátých a šedesátých letech zásadní vliv na směřování rodících se médií mangy a anime.

S výjimkou Highlandera se jedná o dlouhoběžící fantastické dobrodružné franšízy, jejichž publikum sestává především z dětí ve věku od pěti do deseti let a různě starých věrných fanoušků. Studio Imagi se chvályhodně nesnaží své příspěvky posouvat do univerzálně přístupné kategorie rodinných filmů, kam spadají tituly od Pixaru a jeho konkurentů, ale důsledně je modeluje podle požadavků daných cílových skupin. Zatímco dětem stačí neustálá záplava atrakcí, fanoušci po vzoru pohádky Královna Koloběžka První požadují něco nového, co ale zároveň nebude jiné, než originál, který znají a milují. Stejně jako v případě výtečných Želv Ninja se i v Astro Boyovi studiu podařilo tento zapeklitý úkol splnit.

Nové Astro Boyovo dobrodružství nejen že obsahuje řadu fanouškovsky vděčných odkazů, ale především ve svém stylu slučuje různé vlastnosti předchozích tří televizních sérií franšízy. Okouzlující naivita a prostota černobílého originálu ze šedesátých let představuje celkový rámec, v němž se objevují vypjaté emoce typické pro sérii z roku 1980, kdy hrdina mimo jiné musel objevovat význam rodiny, domova a vlastní identity, ale současně zde dostatek prostoru dostává i bombastická akce a spektakulární fantastika šest let starého seriálu.

Tvůrci dokonce začlenili i satirizování diktatur a falešných utopií, což je motiv charakteristický především pro ostatní tvorbu Astro Boyova stvořitele, komiksového autora, animátora a producenta Osamu Tezuku. V základu Astro Boye při tom tepe jeho staré idealistické srdce s jasně polarizovanými hodnotami absolutního zla a neposkvrněného dobra, které přímo konstatuje zastřešující legenda o pozitivní modré energii a jejím negativním rudém protipólu.

Film vypráví hrdinův příběh znovu od úplného začátku, přičemž zachovává zásadní staré postavy i dějové linie. Nový začátek s sebou přináší především nové originální prostředí, které nápaditě obměňuje či parafrázuje určité prvky či spojitosti vázané na originál. Například děj není zasazen do Japonska budoucnosti, ale na nejmenovaný utopický ostrovní stát tvarem připomínající ikonickou horu Fudži, jenž se díky futuristickým technologiím vznáší v oblacích nad zbytkem světa.

Podobně jako před dvěma roky u Želv Ninja studio Imagi oživilo legendu v podobě, jež naprosto zachovává její styl a atmosféru. Bohužel paměť fanoušků je ošemetná věc a tak návrat do staré řeky může u mnohých vyvolat nepříjemné prozření, když zjistí, že hrdina, kterého si v dětství oblíbili, je naivní a jeho eskapády schematické či afektované. Nicméně stejné vystřízlivění může nastat, i když se fanoušci po letech znovu podívají na původní seriály, takže spíš dokládá, jak věrně tvůrci vystihli charakteristické prvky předlohy. Na druhou stranu symbióza jednoduchých významů a dynamických dobrodružství v chytlavě stylizovaném světě nefungovala před lety náhodou, a i dnes, obzvláště díky novému dynamickému hávu, bez problémů dokáže ovládnout novou generaci diváků.

Součástí přístupnosti pro děti jsou i zvolený způsob animace a vizuální podoba postav či prostředí, které opět jdou naprosto stranou pixarovek s jejich fotorealistickými detaily jako opticky věrným svícením záběrů či titěrně vymodelovanými vlasy a chlupy postav. Astro Boy se naopak drží tradice anime, kde se před zraky diváků otevírají komiksově stylizované fantastické světy nesvázané realismem či fyzikou. Je jedině dobře, že se do české distribuce záhy po svěže cartoonovém Zataženo, občas trakaře dostává další titul, který narušuje monopol Pixaru a jeho druhořadých klonů. Připomíná nám totiž, že animace by měla zůstat médiem fantazie, v němž je možné stvořit rozmanitá univerza a ne jen unifikovaná vyprávění.

Astro Boy nabízí přesně to, co děti od animovaného filmu požadují: velkolepá dobrodružství, fantaskní prostředí zabydlené zábavnými postavičkami a uhrančivého hrdinu bez bázně a hany. Starším divákům může posloužit jako retro návrat do idealistické doby přelomu padesátých a šedesátých let, kdy si srdce komiksových čtenářů a televizních diváků na celém světě podmaňovali noví superhrdinové, kteří na rozdíl od svých předchůdců byli nadaní nejen nadlidskými schopnostmi, ale také základními lidskými city.

Jiří Flígl

Recenze byla v odlišné redakční úpravě publikována na Aktuálně.cz.

Rejže.cz - copyright